"Otázka nie je: Sú schopní myslieť? Ani: Sú schopní hovoriť? ale: Sú schopní trpieť?"

Informujeme ľudí o veciach, o ktorých v bežnej konverzácií nerozprávajú. Ale prečo? Netrápi ich to? Nezaujíma? Alebo neradi hovoria o krutej realite? Náš blog je tu preto aby ukázal svetu čo všetko kruté sa deje pričom mnohokrát o tom ani nevieme, a presvedčil ťa o tom, že
aj ty môžeš pomôcť!

♥ ...Until every cage is empty. Until every soul is free!... ♥

Slávni psíkovia a dobrodruhovia :)

Ako zvieratká pomáhajú

18. července 2011 v 18:52 | Lusi
Delfíny, psy, kone.. všetky nám pomáhajú viac ako si myslíme. A my im ubližujeme...

Malú Lindu (5) s mozgovou obrnou naučil rozprávať psík
21. 04. 2011 06:00 - Krásne dievčatko je na pohľad také isté ako jeho rovesníčky. Vo vývoji však Linda (5) za nimi zaostáva.

Linda sa naučila rozprávať vďaka svojmu obľúbenému psíkovi Danymu.
Malá Prešovčanka pred pol rokom vôbec nerozprávala. Hovoriť sa naučila až vďaka neposednému psíkovi Danymu, ktorého jej priniesli rodičia. Každé ráno jej prvé kroky vedú práve k nemu. "Keď sa Linda zvítala s Danym, nevedela sa od neho odtrhnúť," prezradila mama dievčatka Anna Krakovská (29). "Dcérka, ktorá dovtedy nepovedala ani slovo a vydávala len nezrozumiteľné zvuky, sa s ním čoskoro veľmi zblížila," dodala. Už po niekoľkých dňoch, počas ktorých sa hrala so svojím miláčikom, nastal obrat. "Snažila sa mu prihovárať. Vysvetľovala som jej, ako má povedať Danyho meno. Na moje veľké prekvapenie ho začala opakovať a začala vravieť prvé slová - Dany, môj psíček a podobne. Potom už začala komunikovať aj s okolím. Za to, že hovorí, vďačíme Danymu," prezradila A. Krakovská. Mladá mamička mala pred rokmi ťažký pôrod, štyri hodiny bola v pôrodnej sále. Zdalo sa, že Linduška je v poriadku. Prešli však tri mesiace od jej narodenia a stále mala pôrodnú hmotnosť 3 060 gramov.
"Odmietala potravu. Keď som ju nadojčila, ihneď to vyvrátila," vraví A. Krakovská. Lekári jej diagnostikovali detskú mozgovú obrnu keď mala tri roky. Nehráva sa s rovesníčkami, rozumie si s menšími deťmi. "Lekári zistili, že reaguje ako 2,5-ročná," hovorí mamička. "Poradili, aby sme išli do Turecka na terapiu s delfínmi. To je vraj jediná možnosť, ako Lindu dostať na úroveň zodpovedajúcu jej veku. Morské cicavce vydávajú zvuky, ktoré dokážu zlepšiť mozgové funkcie," vysvetľuje. Poisťovne takú terapiu nepreplácajú. "Stojí to viac ako 5 000 € plus letenky. Toľko peňazí nemáme, po zaplatení výdavkov nám mesačne ostane asi 180 €. Keď Linduške nepomôžeme, bude vývojovo zaostávať celý život," uzavrela obetavá mamička.

Dominik trpí mozgovou obrnou: Chlapčeka prebrali k životu koníky
21. 02. 2011 10:30 - Dominikovi Horníkovi (2) lekári po narodení diagnostikovali jednu z najťažších foriem detskej mozgovej obrny - chlapček nechodí ani nerozpráva.
Jediné radostné emócie prejavuje pri cvičení s koňmi - hipoterapii, kde sa stále usmieva. Okrem toho, že má z koníkov radosť, liečba mu výrazne pomáha. Spevňuje mu telo aj končatiny. Pri jazde sa učí udržať rovnováhu a dokonca si už sám aj sadol! "Dominik sa narodil v 30. týždni, lekári po pôrode zistili, že má detskú mozgovú obrnu. Bola to rana, ale nepripúšťam si to, so synčekom sa bavím ako so zdravým dieťaťom," vysvetľuje chlapčekova mama Martina. Dominik má veľmi slabé nožičky, sám sa na nich neudrží. Rodina s ním dvakrát denne cvičí Vojtovou metódou, chodí na rehabilitácie a vodoliečbu.
Dominik zbožňuje kone, pri hipoterapii sa stále usmieva a z jazdy má neskutočnú radosť.
Ako sa rehní krpec :))

Chlapček má však aj tak najväčšiu radosť z hipoterapie, ktorú absolvuje dvakrát do týždňa. "S koňmi cvičí od troch mesiacov, keď ich vidí, hneď sa začne usmievať. Cvičenie trvá tridsať minút, počas ktorých Dominko jazdí na koňovi v sede aj v leže a strieda rôzne polohy, hovorí Martina, ktorá hipoterapiu chváli. "Je to výborný tréning na spevnenie tela, synček musí sám udržiavať rovnováhu. Odkedy cvičíme, lepšie drží telo a aj hlavička mu už menej padá. Dokonca sa chvíľu udrží sám aj na štyroch alebo v sede, čo doteraz nevládal. Snívame len o tom, že sa raz postaví sám na nohy," teší sa chlapčekova mama. Chlapčekovi hipoterapia pomáha. Dominik sa koní vôbec nebojí a vždy po cvičení ich bez problémov pohladí a občas aj nakŕmi. Hoci ťažšie vníma okolie, pri obľúbených zvieratách je živý, vnímavý a smeje sa. "Hipoterapia mu určite prospieva zo zdravotnej aj z psychickej stránky," dodala Martina. Náklady na celoročnú liečbu s koňmi sú 1 352 €, tieto peniaze malému bojovníkovi sprostredkovala nadácia Nového Času Srdce pre deti.
Zdroj: www.cas.sk

Strážny aniel

19. května 2011 v 16:17 | Lusi

Neviem či to priradiť k veselšiemu súdku keďže cunami nie je nič z čoho by sme sa mali radovať. Ale týmto článkom nechcem poukazovať na smutné udalosti, ktoré sa stali ale na to ako oddaný psík odmieta opustiť svojho poraneného kamaráta v troskách v Japonsku.

Asi takto nejako vyzerá psí strážny aniel, ktorý bdie nad svojim kamarátom. Vďaka Japan Earthquake Animal Rescue and Support sú obaja v bezpečí v miestnom útulku a je dosť pravdepodobné, že majú teraz už aj domov a rodinu. A ak náhodou nie držíme palce a dúfame, že si nájdu čo najskôr domov pretože ten ich (a ďaľších opustených psíkov a taktiež samozrejme ľudí!) zmiatla voda z povrchu zemského.

Ak máte čas a chuť pozrite si aj video ako psíkov našli:
Ľudia sa majú čo učiť.

The tallest dog

19. května 2011 v 15:32 | Lusi
Jedna taká "malá" zaujímavosť. Rekordman alebo skôr rekorddog :).
Taký poník čo poviete?
Ale mohli mu spraviť krajšiu fotku trošku škúli ale aj tak je to fešák ;).

Najvyšším psom na svete je dánska doga Giant George z Arizony v Spojených štátoch.
George bol v roku 2010 zapísaný do Guinnessovej knihy rekordov ako najvyšší pes na svete so 109 centimetrami v kohútiku. George pri svojej výške váži 111 kg a každý mesiac zožerie približne 50 kilogramov psieho žrádla.

Hachi :)

22. února 2011 v 12:26 | Lusinka
Odporúčam jeden film. Je dokonalý :). Po tomto filme už NIKTO nemôže povedať, že pes je LEN pes. Pochopíte keď si to pozriete. A tí čo to už dávno vedeli si užijú krásny zážitok z tohto milého, miestami smutného filmu.

Americký remake dnes už klasického japonského príbehu odohrávajúceho sa v roku 1925 (naposledy sfilmovaného v Japonsku roku 1987) podľa skutočnej udalosti o oddanosti a priateľstve medzi psom tradičného japonského plemena Akita Inu, Hachikom a starnúcim univerzitným...profesorom, ktorý nachádza vo svojom psovi nielen nový impulz a zmysel života, ale predovšetkým oddaného kamaráta na dlhšiu dobu, než si to sám dokázal predstaviť. Americká verzia sa na rozdiel od originálneho príbehu odohráva v súčastnosti a v USA. Snahou tvorcov bolo priblížiť tento nesmrteľný príbeh predovšetkým západnému publiku.

Ja by som ešte dodala, že tento skvelý psík každý deň čakal na profesora na vlakovej stanici (tam kde ho prvý krát aj našiel). Jedného dňa sa však profesor neukázal (dostal infarkt na univerzite). Hachiko tam na ňho čakal každý deň ďaľších 9 rokov.
www.ajtymozespomoct.blog.cz

Psí zachranári

31. srpna 2010 v 18:52 | Lusi
www.ajtymozespomoct.blog.cz

Topiacim sa pomáhajú špeciálne

vycvičené záchranárske psy

Stovky špeciálne vycvičených psov pomáhajú každé leto talianskym plavčíkom na obľúbených plážach dopraviť pomoc plavcom, ktorí sa dostanú do problémov. Psy skáču do vody z vrtuľníkov a rýchlostných člnov oblečené v špeciálnom postroji alebo s bójkou, ktorých sa môžu topiaci sa zachytiť. Psí záchranári dosiahnu expertnú úroveň po trojročnom výcviku, informoval tréner Roberto Gasbarri. V súčasnosti je plne vycvičených na prácu záchranára 300 psov a niekoľko z nich už zachránilo ľudský život. Najlepšie plemená pre túto prácu sú zlatý retríver, labrador alebo novofundlandský pes - ako dobrí plavci.

Zdroj:www.psiadusicka.blog.cz

Krásne videá

5. srpna 2010 v 19:24 | Lusi
Dnes som po youtube pozerala všelijaké videá so zvieratkami. Toto je zopár z tých (krajších), v ktorých zvieratká zachraňujú alebo pomáhajú iným zvieratkám poprípade ľuďom.
Úžasné stvorenia♥.
viac v celom článku↓

Sučka zachránila život svojmu majiteľovi!

4. dubna 2010 v 11:10 | Bella
Jim a Teka ajtymozespomoct.blog.cz
Austrália
Jim Touzeau, 71-ročný majiteľ 3-ročnej fenky Teky náhle dostal srdcový záchvat. Keď upadol do pozvedomia, jeho fenka sa zachovala ako pravá hrdinka! Vskočila mu na hrudník a vytrvalo po ňom skákala, čím mu zachránila život. Keď sa prebral, podarilo sa mu privolať sanitku a Teka zatiaľ vybehla von na ulicu a hlasním štekaním sa pokúšala upozorniť susedov a okoloidúcich ľudí nato, že sa niečo deje. Jimove slová: Srdce mi náhle prestalo biť. Lekári poveali, že bez Teky by som bol určite zomrel." Teka bola nedávno vyznamenaná za chrabrosť v Queenslande
Jim a Teka ajtymozespomoct.blog.cz

Psie rekordy

22. května 2009 v 23:21 | Lusinka :)
Tak som trochu behala po nete a našla som nejaké tie psie rekordy. Podľa mňa je to zaujímavé :)

Najdlhšie psie uši zdobia baseta menom Jack vom Foster Wald, ktorý žije so svojimi hrdými majitelmi Claudií a Carsten Bausovými v nemeckej Fulde. Jeho ušiská merali 11. decembra 2003 33,2 cm.
Najviac tenisových loptičiek do papuly si napchal Zlatý Retríver Augie z Dallasu v USA. A to 16. Júla 2003 a celkom se mu vošlo do papuly 5 tenisových loptičiek.
Pokračovanie v celom článku↓

Greyfriars Bobby – prežil na cintoríne celých 14 rokov

27. dubna 2009 v 18:00 | Bella&Lusinka :)
Greyfriars Bobby je příběh psa, který se ani po smrti svého pána nesmířil s tím, že by měl žít sám. Když totiž Bobbův pán - edinburghský strážník John Gray - 15. února 1858 zemřel na tuberkulózu, odstěhoval se jeho pes na hřbitov za ním.

Uvelebil se na náhrobku a hrob opouštěl jen ve chvíli, kdy se chtěl najíst nebo schovat před deštěm. Hřbitov, na kterém teď Bobby bydlel, se rozprostíral okolo kostela Greyfriars Kirk ve staré části Edinburghu. Tak Bobby získal svou novou přezdívku - Greyfriars Bobby.

Zanedlouho se stal místní kuriozitou a maskotem. Žrádlo dostával z nedaleké restaurace a ukrýt se před nepřízní počasí se mohl vždy v některém z domů v sousedství. Hřbitov ale neopustil - prožil na něm nakonec celých čtrnáct let.

Bobbyho spokojený život neohrozila ani nová vyhláška omezující pohyb toulavých psů, která ve Skotsku vešla v platnost roku 1867. Za psa se nejen osobně zaručil sir William Chambers ze spolku Scottis Society for the Prevention of Cruelty to Animals, ale zaplatil za něj i všechny nutné poplatky.

Bobby žil u hrobu svého pána až do roku 1872, kdy přirozenou cestou pošel. Nemohl však být pohřben přímo na hřbitově (kvůli vysvěcení), tak mu lidé přichystali místo posledního odpočinku ve hřbitovní bráně. Na jeho náhrobku stojí: "Greyfriers Bobby - zemřel 14. ledna 1872 ve věku 16 let. Nechť je jeho věrnost a oddanost vzorem pro nás všechny".

Dnes si jeho jméno přivlastnila hospůdka, stojící přímo proti hřbitovu. Když před ní přibyla Bobbyho soška, otočil si ji hospodský zády k sobě, aby se jeho podnik dostal do hledáčků zvědavých turistů. Bobby se totiž během let stal nejen skotskou celebritou, ale jeho pomník i vyhledávaným výletním místem.

Zdroj: pavliskop.blogspot.com

Najstaršiemu psíkovi sveta je viac ako 28 rokov

26. dubna 2009 v 22:25 | Bella&Lusinka :)
Manželský pár z britského hrabství Derbyshire se pokouší dokázat, že jejich pes je nejstarší na světě. Fenka Bella pochází z psího útulku a je jí údajně více než 28 let, což by odpovídalo zhruba 200 rokům u člověka, napsal zpravodajský server BBC News.Majitel křížence, šestasedmdesátiletý David Richardson, si přinesl Bellu před 26 lety z útulku. V té době jí podle Richardsona již byly nejméně tři roky. Na pejskovi jsou pochopitelně znát stopy stáří. Málo jí, protože má jen dva zuby, ale stále ještě dokáže chodit do parku na procházky. Pan Richardson se původně domníval, že jeho čtyřnohý miláček by mohl být nejstarší v Británii.

Byl prý ale později šokován zjištěním, že věk fenky by jí zajistil první místo na světě. V útulku Královské společnosti na ochranu zvířat (RSPCA) se ale o Belle nezachovaly žádné záznamy a bez ověřené dokumentace nemůže být zapsána do Guinnessovy knihy rekordů.

Tu si môžete pozrieť aj video.
Zdroj: pavliskop.blogspot.com

Owney - maskot amerických poštárov

6. března 2009 v 20:09 | Bella&Lusinka :)
Rozhodla som sa založiť ďaľšiu z tých šťastnejších rubrík. Tentokrát o slávnych psíkoch :) Dúfam, že sa vám to bude aspoň trošku páčiť pretože mňa to zaujalo :)

Příběh Owneyho je typický příklad toho, jak se z neznámého tuláka může postupem času stát téměř světová celebrita, která své místo najde i ve školních osnovách. Owneyho cesta na výsluní začala v roce 1888, kdy si zatoulaného psa u jednoho poštovního vagónu všiml v Albaně ve státu New York poštovní úředník. A protože se mu psa zželelo, ustlal mu v práci na prázdných poštovních pytlích a nechal ho jednu noc přenocovat. Owney si ale tak zamiloval vůni poštovních vaků, že se od nich nechtěl hnout, na poště zůstal a začal sám od sebe místní pošťáky doprovázet se zásilkami na nádraží. Tím jim přilnul k srdci tak, že si ho na poště nejenom nechali, ale začali ho brát s sebou i na cesty. Tak se stalo, že Owney zanedlouho začal cestovat nejen po New Yorku, ale později i po celých státech. Albanští poštovní úředníci si Owneayho adoptovali jako svého neoficiálního maskota a začali ho
vysílat na delší cesty po USA spolu s poštovnímy zásilkami. Stalo se zvykem, že si Owney na obojku přivezl z každého místa, které navštívil, kovovou známku. Jak jich ale postupem času přibývalo a Owney se stával známějším a známějším, rozhodl se tehdejší generální ředitel pošt John Wanamaker nechat pro psa ušít na míru speciální postroj, aby bylo známky kam připínat. V roce 1895 byl už Owney v USA natolik slavný, že si ho město Tacoma vybralo jako svého reprezentanta pro reklamní cestu okolo světa. To byl vrchol jeho kariéry. Zvíře doprovázené jedním poštovním úředníkem zamířilo nejdříve parníkem a vlakem z
Tacomy do Asie a na Střední východ, pak zpět do USA a skrz státy do Kanady a Mexika. Nikdy se nepodařilo zjistit, jak byl Owney přesně starý. Jisté ale je, že na konci devadesátých let devatenáctého století už začal být nevrlý, pohybovat se s potížemi a dvakrát onemocněl. Jeden z uředníků si ho chtěl vzít na dožití k sobě domů, ale pes se sám vrátil zpět na ústřednu. Konec nastal v roce 1897, kdy Owney pokousal při cestě do Toleda novináře, místní pošťák označil psa za nezvladatelného a nechal ho toledským šerifem 11. června 1897 zastřelit. Pošťáci pak nechali psa vypreparovat a tělo poslali do ústřední ve Washingtonu, odkud se později přesunul do Smithsonianova institutu.

Owneyho dobrodružství fascinovala nejen děti, ale i dospělé. Jeho příhodami se inspirovalo několik autorů dětské literatury, navíc se dostal i do osnov pro americké základní školy. Dnešní učitelé učí na malých hračkách psů s visačkami měst americké děti zeměpis.

Zdroj: pavliskop.blogspot.com

Fenka zachránila život

26. srpna 2008 v 20:28 | Bella&Lusinka :)
Novorodenca, ktorého v Argentíne po pôrode odložila jeho neplnoletá matka, sa ujala fenka a zachránila mu život! Istý farmár v meste La Plata počul zo psej búdy detský plač. V búde potom okrem svojej fenky Chiny a jej šteniat našiel aj nahé novorodené dievčatko. Matkou predčasne narodeného dievčatka je iba 14-ročné dievča, ktoré sa po pôrode vystrašilo a dieťa zanechalo obklopené krabicami a odpadkami na poli. Tam novorodeniatko našla China a preniesla ho k svojím šteniatkam. Polícia po príchode zistila, že dievčatko váži 4 kg a na telíčku má len modriny. Matka sa znova objavila krátko po tom, čo bola jej dcérka nájdená, a obidve sú teraz v nemocnici. Mesto La Plata po tomto kurióznom prípade zaplavili novinári a hovoria o "argentínskom Romulovi a Removi", zakladateľoch Ríma, ktorých podľa legendy pred 3000 rokmi zachránila a vychovala vlčica. Hrdinskej fenke Chine však sláva neprospieva, údajne prestala žrať.
 
 

Reklama