"Otázka nie je: Sú schopní myslieť? Ani: Sú schopní hovoriť? ale: Sú schopní trpieť?"

Informujeme ľudí o veciach, o ktorých v bežnej konverzácií nerozprávajú. Ale prečo? Netrápi ich to? Nezaujíma? Alebo neradi hovoria o krutej realite? Náš blog je tu preto aby ukázal svetu čo všetko kruté sa deje pričom mnohokrát o tom ani nevieme, a presvedčil ťa o tom, že
aj ty môžeš pomôcť!

♥ ...Until every cage is empty. Until every soul is free!... ♥

Veľeryby a delfíni v ohrození!!

15. dubna 2008 v 22:48 | Bella&Lusinka |  Zabíjanie pre jedlo
Vztah mezi člověkěm a kytovci trvá již tisíce let. Delfíni se objevují již na prehistorických rytinách z jižní Afriky. Na Krétě byli dokonce delfíni uctíváni jako bohové. Také velryby jsou zmiňovámy od pradávna, byť jejich pověst není vždy tak jednoznačně kladná jako pověst delfínů. Novozélandští Maorové však dodnes uctívají delfíny, ale i velryby jako magická a posvátná zvířata. Zprávy o přátelství kytovců s člověkem nejsou pouhé báje. Jen v tomto století existuje několik doložených případů, kdy se delfíni neostýchali kontaktu s člověkem.
Lov velkých kytovců - velrybářství
Lov velryb ve člunech a pomocí harpuny připojené k lanu je prastarým způsobem získávání obživy. Rozmach moderního velrybaření v druhé polovině minulého století a průmyslové velrybaření ve 20. století však způsobily ve všech mořích světa tak rozsáhlou decimaci velrybích populací, že několik druhů velkých kytovců je dnes na pokraji naprostého vyhynutí.
Za pouhých osmdesát let 20. století ulovili velrybáři více než 2 miliony velryb! Nízká rozmnožovací schopnost velryb (samice za celý život porodí v průměru jen 7 až 10 mláďat) a snížená genetická rozmanitost populací mnoha druhů velryb by mohly znamenat, že některé druhy velryb jsou odsouzeny k vymření
Zabíjení
Většina diskuzí o zabíjení velryb je zaměřena na jejich vysoký stupeň vědomí a tudíž schopnost trpět, a na nutnost chránit je před vyhynutím. Zkusme se zabývat otázkou, jak dobře nebo špatně odpovídají metody zabíjení ideálu, kterým je okamžité usmrcení nebo znecitlivění proti bolesti. Ověřovala se účinnost metod, kterou používali norští velrybáři v letech 1992 - 93. Velryby byly střeleny harpunou s výbušnou hlavicí. Asi polovina (349 z 811) byla zabita "okamžitě" (do 10 sekund). Přes 90% zahynulo do 10 minut, ale pár jich přežilo až 50 minut. Jsou to hodnoty lepší než z předešlého měření při průmyslovém lovu velryb v roce 1984 - 86, kdy 16% bylo stále ještě naživu 15 minut po první střele. Tyto údaje však neberou v úvahu strach a vyčerpání, kterým můžou (a nemusí) velryby trpět během lovu trvajícího až hodinu. Humanitární a ekologické argumenty ve prospěch záchrany velryb jsou velmi pádné. Moderní, nemilosrdně účinné metody pro zabíjení velryb je vystavují kratší době strachu a stresu, než je doba při většině druhů "sportovního zabíjení", kdy se používá návnady nebo vlasce.
Velrybí maso
Velryby se kdysi lovily pro kostice, tuk a v menší míře také pro maso (u vorvaňů se ještě zužitkovával tzv. spermacet, vysoce kvalitní tuk a ambra, zvláštní a vzácná tuhá hmota pocházející ze žaludku, která se prodávala za velmi vysoké ceny a používala se do parfémů). Všechny tyto produkty kromě velrybího masa dnes již spolehlivě a levně nahradil chemický průmysl (i když jeho rozvoj má také záporné stránky v podobě znečištění životního prostředí). Velrybáři kdysi naprostou většinu masa vyhazovali zpět do moře, jelikož lov byl zaměřen na získávání velrybího tuku. V Japonsku se velrybí maso stalo významnou složkou výživy obyvatelstva po skončení druhé světové války, kdy byla tato zdevastovaná země nucena využít každý dostupný zdroj bílkovin. Na jídelníčku luxusních restaurací sa dostalo až v osmedátých letech. Vzhledem ke všeobecnému zákazu komerčního lovu je totiž velmi žádané, a tudíž i drahé, a do Japonska se dnes dokonce pašuje. Na trh jej dodávají i "vědci", kteří jej ve skutečnosti k výzkumu vůbec nepotřebují. Vybíjení malých kytovců

Lov pro maso
Za posledních dvacet let bylo v pobřežních oblastech Japonska zabito zhruba 300 000 delfínů, sviňuch a jiných malých kytovců. Ozubení kytovci malých a středních rozměrů jsou loveni pro maso. Tento lov se v tomto století rozšířil natolik, že značně ohrožuje přežití některých populací kytovců. Poptávka po delfíním mase například v Japonsku prudce stoupla poté, co nabylo platnosti moratorium na komerční lov velryb. Jen v roce 1988 bylo uloveno 40 000 jedinců sviňuchy běloploutvé.
Způsob lovu je přitom značně mimořádně krutý. Většinou se provádí tak, že rybáři hejno kytovců obklíčí v zátoce, naženou je na mělčinu a hromadně je ubodají dlouhými tyčemi. Mrtví a zranění kytovci jsou posléze vyvlečeni na pláž. Mnoho raněných jedinců přitom pomalu a bolestivě umírá na pláži postupným vysycháním, tísněno vahou vlastních těl, která již nenadlehčuje voda.
Delfíni a jejich příbuzní jsou loveni i v jiných koutech světa. V Peru dnes hyne rukou rybářů zhruba 10 000 delfínů ročně. Jejich lov se rozšířil v 70. letech úměrně s postupnýcm zhroucením peruánského rybolovu sardele obecné, které způsobila změna teplého mořského proudu El Niňo. Již předtím prodávali rybáři maso kytovců, kteří se jim náhodou zapletli do sítí a utonuli. Maso je však používáno jako návnada pro lov krabů!
Lov na "ochranu" rybolovu
Nevíme přesně, kolik delfínů a jiných kytovců každoročně zabíjejí rybáři ve jménu ochrany svého živobytí, jsou to ale pravděpodobně tisíce těchto tvorů. Rybáři se totiž mnohdy mylně domnívají, že kytovci a jiní mořství savci nesou zodpovědnost za úpadek zásob ryb. Skutečnou příčinou je přitom většinou samotné plenění rybích zásob nadměrným průmyslovým rybolovem, k němuž se přidávají i změny mořského proudění
Nadměrný rybolov
Nadměrný rybolov průmyslovými metodami již několikrát v tomto století prokazatelně vedl ke zhroucení rybích populací. Například lov sleďů v Severním moři musel být přerušen, protože zdecimování jejich populací vedlo k výraznému poklesu úlovků. Ryby jsou hlavním zdrojem pro mnoho druhů kytovců. Je zřejmé, že vytrvalé a rozsáhlé plenění tohoto zdroje potravy může mít na kytovce pouze záporný vliv. Je zcela nepochybné, že světový rybolov má globální důsledky. Hromadnými výlovy byly narušeny vztahy mezi lovenými rybami a jejich predátory, ohrožena je genetická diverzita.

I v České republice můžeme vidět sea-food prodejny, kde se prodávají i živí, v ledu uložení, nebo v igelitu hermeticky uzavření mořští živočichové. Doufáme, že po přečtení výše uvedených faktů, nepodpoříte toto šílené zabíjení návštěvou takovéto prodejny. Děkujeme vám za zvířata, která se sama nemohou bránit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama